Přibíhá po chodbě, do zvonění zbývá ještě několik málo minut. S úsměvem mě pozdraví a posadí se na své místo u okna. Z baťohu vyndává sešit a propisku.
Prohlížím si ho, na první pohled sedmnáctiletý sympatický kluk, student druhého ročníku. Vytáhlá postava, kudrnaté vlasy, rozesmátá tvář a v očích plaménky dobráckého čtveráctví, prostě od pohledu fajn kluk, sympaťák.
Začínáme se spolu bavit, nejprve nezávazně o všem, co sedmnáctiletého zajímá. O jeho zálibách, o studiu, o kámoších, prostě o běžných věcech, radostech, ale i starostech. Mluví pomalu, někdy se odmlčí a jakoby pečlivě vybíral slova. Na první pohled působí nesměle. Až na to, že přede mnou sedí hrdina. Mladý člověk, který na konci prázdnin zachránil lidský život. Z chladné Orlice vytáhl topícího se muže.
Jsem velmi zvědavý, nikdy jsem se zachráncem člověka nemluvil. Dlouho jsem otálel, než jsem si dodal odvahy a Patrika oslovil a domluvil si s ním schůzku. Nebylo to tak jednoduché, Patrik Klapal nemá času nazbyt, vždyť před pár dny začala škola, nahrnulo se na něj mnoho povinností, prostě každá minuta je pro něj vzácná. Ale klaplo to a teď spolu sedíme v učebně Střední školy technické ve Vysokém Mýtě. Jsem tomu rád.
Mladý hrdina se v neděli nad ránem vracel z choceňských Pivních slavností. Byla teplá srpnová noc a tak s kamarády posedávala na lavičce v parku u řeky. Kolem třetí hodiny ráno kolem vratkým krokem procházel muž, kterému ale nevěnoval velkou pozornost. Najednou však uslyšel hlasité žblunknutí. Během vteřiny skočil Patrik do vody a plaval k topícímu se muži. V hloubce pomáhal tonoucímu dostat se na druhý břeh a pomocí větve ho vytáhnout z vody ven. Kamarádi si zachovali duchapřítomnost a mezitím volali hasiče a sanitku. Hasiči připluli na člunu, muži poskytli první pomoc a převezli je zpátky k sanitce. Celá záchranná akce měla šťastný konec a Patrik prokázal velkou odvahu a pohotovost.
